[astroCS] vzpomínejme na Vladimíra Znojila...

[Jan Hollan]

Milí přátelé,

v noci z pondělí na úterý umřel doc. RNDr. Vladimír Znojil, CSc.

Byl v posledních létech stále nemocnější, jen s občasnými zlepšeními, kdy
ještě letos na jaře docházel na fakultu. Před svátky musel zase do nemocnice,
uzdravit se už nemohl. Bylo mu teprve 67 let. Od doby, kdy dospíval, strávil
většinu času prací. Moc toho nenaspal.

Vladimír byl většinu života astronomem amatérem, vyjma několika roků, 
kdy byl v šedesátých letech naplno zaměstnán na brněnské hvězdárně. 
K astronomické činnosti přivedl tucty lidí, a nešlo jen o zálibu 
v pozorování nebe, četbě či šíření osvěty dál. Do vizuální astronomie 
zavedl vědecké postupy, které zejména v případě pozorování meteorů 
dalekohledy (hlavně binary 10x80) byly světově ojedinělé a přinesly dobré 
výsledky (prvním z nich bylo, že i slabé meteory září opravdu jen vysoko 
nad zemí, stejně jako jasné meteory). K vědecké práci přivedl i řadu svých 
žáků.

Českou a slovenskou astronomii zlepšoval od konce padesátých let. Svým 
nadšením, neuvěřitelnou pracovitostí, pečlivostí a genialitou spojenou 
s vynikající matematickou průpravou. Všechny své spolupracovníky zásadně 
ovlivnil. I u širší astronomické obce vzbuzoval pozornost a obdiv. 
Někdy i proto, že dokázal do krajnosti využít schopností lidského 
(svého) zraku. Ač většinu života strávil u stolu či později u monitoru 
a klávesnice, zůstával až do devadesátých let vynikajícím vizuálním 
pozorovatelem meteorů a později komet.

Většinu aktivity ale věnoval oborům biologickým. Na začátku sedmdesátých 
let začal jako matematický statistik a programátor spolupracovat s Dr. 
Jiřím Váchou, tehdy působícím na Biofyzikálním ústavu ČSAV v Brně. I tato 
jeho práce byla tenkrát amatérskou činností. Na hvězdárně měl tehdy 
čtvrtúvazek, na plný úvazek programoval v Řízení letového provozu.

Výhradně vědě a výuce se začal věnovat až po převratu. Prof. Vácha jej vzal 
na Ústav patologické fyziologie, který začal vést. Vladimír má tak zřejmě 
více žáků mezi lékaři než mezi hvězdáři. To naznačuje i seznam publikací:
          http://is.muni.cz/publikace/publikace_prohlidka.pl?uco=693

Jeho astronomické práce vyšly většinou před plným nástupem internetu a pro 
habilitaci na titul docenta je nepotřeboval. Pozorovatelé komet a meteorů 
ale mezi ně jistě zahrnou stovky čísel Zpravodaje Společnosti pro 
meziplanetární hmotu a více než tisíc mapek pro hledání komet... Hodně 
stručně, jak to v tom případě být musí, jeho hvězdářský život shrnuje 
věnování
            http://planetky.astro.cz/detail.phtml?number=15390

Vláďa byl nesmírně hodný člověk. Je velká škoda, že jeho zájem o nová 
bádání a jeho laskavou pomoc, povzbuzení a inspiraci, které poskytoval, 
nebudou už moci poznat další generace. Moc si vážím toho, že já tu možnost 
měl. Patřil k mým největším učitelům.

Nadcházející Mezinárodní rok astronomie tak berme i jako oslavu těch, kteří
pomohli dostat astronomii a její oblibu na dnešní úroveň. Vladimír Znojil 
k nim patří.

Někdo z vás mohl znát i některou z dalších dvou hvězdářských osobnosti, 
které nás ,,v Brně`` vloni opustily. Byli to pánové ze zcela jiných 
generací: 102-letý profesor Emil Škrabal, za nímž Vláďa chodíval ještě 
před pár lety (a který naopak vzpomínal na něj) a naopak mnohem mladší 
Petr Luťcha, působící od dětství na brněnské hvězdárně a mezi pozorovateli 
proměnných hvězd. Pak prosím vzpomeňte i na ně. Též udělali, co mohli.


vše nejlepší do Nového roku vám přeje

  Jeník Hollan

PS.
  zprávu a osobní vzpomínku posílám kvůli těm, kteří Vláďu též zažili. 
Nejde o nekrolog ke zveřejnění. Ten by měl být lepší. Šlo mi jen o to, 
nabídnout jeho mnohým přátelům možnost na něj vzpomenout, ještě než začne 
(až se objeví první tři hvězdy...) zítřejší svátek.